Zábava na Kari párty a dobrodružství v indické džungli

 

„Vítám tě u nás,“ usmívá se Tara a doširoka otevírá dveře, aby mohla Milaska vstoupit do jejich domu. Zevnitř se linou tóny zajímavé indické hudby. Kamarádka Tara, která k nim nově nastoupila do školky, se totiž narodila v Indii.

Když byla ještě malinké miminko, její rodiče se přestěhovali do Česka. Tara tedy mluví dobře česky, ale s maminkou a tatínkem se mezi sebou baví zvláštním jazykem zvaným hindština. Aby se lépe seznámila s novými spolužáky, rozhodla se uspořádat „Kari párty“ a pozvat všechny kamarády ze školky.

 

„Proč Kari párty?“ ptala se udiveně Milaska, když jí Tara předávala pozvánku, na kterou nakreslila tygra, indické národní zvíře.

 

„Protože kari je v Indii oblíbené koření, dáváme ho do všeho,“ usmála se tenkrát Tara, až jí zasvítily bílé rovné zuby kontrastující s tmavou pletí. „Přijď ochutnat!“ lákala ji.

 

Nová spolužačka má velmi tmavé oči, plné červené rty a černé dlouhé vlasy. Nosí je většinou svázané do silného copu, na počest oslavy je ale teď navíc ozdobila zlatou čelenkou s medailonem, který jí částečně zakrývá vysoké čelo. Na sobě má pestrou dlouhou sukni s výšivkami a lesklým zdobením, které připomíná penízky. Při každém kroku o sebe jemně cinkají. Třpytí se i na červené blůze.

 

Když vstoupí Milaska do domu, zjistí, že Tara měla pravdu – už v chodbě ji udeří do nosu zvláštní štiplavá vůně kari. Čím více se obě blíží do obýváku spojeného s kuchyní, tím je aroma intenzivnější. Milasky maminka toto koření také občas používá, ale tady jsou jím dochucené snad všechny laskominy, kterými překypuje velký stůl uprostřed místnosti. Lilek, grilovaný ananas, houby, hrachové lusky, rýže, kuře, krevety... To vše získalo okrovou barvu. Hostina vypadá lákavě!

 

Milasku zaujme i výzdoba. Nad jídelním stolem jsou zavěšeny dekorativní papírové lampiony, podlahu zdobí pestrobarevný orientální kobereček se vzory, které ladí s polštářky na gauči. Přes celou stěnu je nakreslena velká mandala. Na zemi leží několik kulatých taburetů a na některých už sedí Milasky spolužáci a spolužačky, kteří dorazili dříve.

 

„Ahoj Milasko,“ vítají svou kamarádku Filda s Lindou.

 

„Ahoj,“ usmívá se i Tary maminka a pohladí Milasku po vlasech. „Posaď se u nás a buď tu jako doma,“ řekne vlídně a v jejím hlase je slyšet přízvuk, který prozrazuje, že sympatická černovlasá paní pochází zdaleka.

 

„Dobrý den,“ oplatí úsměv Milaska a vytáhne z batůžku malý dáreček, který přinesla hostitelce. Tara si od ní převezme balíček a zvědavě jej rozbalí, aby uvnitř objevila omalovánky s mandalami.

 

„Jéé, děkuju,“ zaraduje se malá hostitelka.

 

„Moc vás všechny vítám u nás doma a mám radost, že vás dorazilo tolik. Chtěla bych vám ukázat, jak úžasná je země, ze které pocházím, jaké jsou naše zvyky a hudba, která se v Indii poslouchá. Pojďte nejprve ochutnat naše dobroty. Jak už jsem vám říkala ve školce, připravili jsme pro vás s maminkou, tatínkem a mým bratrem Rajeshem Kari párty, kterou jsme pojmenovali podle našeho tradičního koření,“ přivítá všechny Tara.

 

„A proč tolik milujete kari koření?“ zajímá Lindu.

 

„Protože nám moc chutná a také je velmi zdravé!“ odpovídá bez zaváhání Tara.

 

„Z čeho je vlastně vyrobené, že je tak zdravé?“

 

„Je namíchané z různých bylinek. Tou nejdůležitější je kurkuma, která dává koření krásnou zářivě žlutou barvu. Kromě kurkumy je v něm ale také kmín a koriandr a další koření – třeba hřebíček, skořice nebo pepř, může tam být hořčičné semínko nebo zázvor anebo pálivé chilli papričky... V různých částech Indie je složení trošku jiné, dokonce i každá rodina může mít svůj tajný recept. Pokaždé je ale moc zdravé,“ vysvětluje maminka Tary.

 

„Všechny složky jsou silně protizánětlivé, proto v Indii nemají lidé potíže se střevy. Přitom vlastně jedí přímo rukama, nepoužívají příbory jako tady. Mají takovou Kari párty každý den! A když ještě tato jídla zapijí speciálním nápojem, v němž je zázvor, citron, skořice a med, posílí svou imunitu a zlepší trávení. Můžete ho také ochutnat,“ vybídne děti Tary maminka a nalije jim do sklenic lahodné pití.

 

Milaska se na Kari párty moc baví, ochutná všechny dobroty a Tara s maminkou je navíc učí tančit tradiční břišní tance, při nichž se vlní v bocích, až jim cinkrlátka na jejich oblečení jen zvoní. Dokonce Milasce i jejím spolužačkám zavážou kolem pasu šátky, které mají také našité penízky.

 

Všechny rozpaží své ruce po vzoru Tary a vlní s nimi do rytmu indické hudby, občas udělají otočku nebo vykopnou nožku. Holčičky se u toho moc baví a kluci jim tleskají.

 

Když Milaska odchází z Kari párty, je nadšená – a hned jí je jasné, kam se dnes večer před spaním chce díky své pomlázce podívat: do Indie!

 

„Kouzelná pomlázko,
nepodmíněná lásko,
života květ,
měníme svět!“

 

Díky kouzelnému zaříkadlu se Milaska objeví přímo uprostřed indické džungle. Všechno se pod ní houpe, jako by byla na rozbouřeném moři. Překvapením vykřikne.

 

„Co křičíš?“ slyší pod sebou hluboký hlas. V tu chvíli si uvědomí, že není v divokých vlnách, ale sedí na hřbetě velikému šedému slonovi s obrovskými bílými kly.

 

 

„Jak se jmenuješ?“ zeptá se zvířete Milaska.

 

„Říkají mi Amit,“ odpoví zvíře, když v tom se náhle zarazí, až sebou Milaska cukne.

 

„Pořádně se mě chyť,“ zašeptá Amit.

 

„Proč?“ nechápe Milaska, když v tom se dá slon rychle do běhu, až se pod jeho mohutnýma nohama otřásá celá zem.

 

„Spatřil nás tygr Satish, to nevěstí nic dobrého!“ A opravdu! Když se Milaska ohlédne, uvidí za sebou oranžovo-černé zvíře, které cení zuby. Obejme tedy Amita vší silnou a nechává se od něj unášet zelenou houštinou, až se před nimi otevře výhled na pláň, kde stojí asi padesát chýší.

 

Je to vesnice, kam se tygr neodváží. Lidí se bojí. Amitovi tady ale nikdo neublíží. Slon jim pomáhá tahat těžké klády, když staví domy, anebo odvážet náklad, proto ho tu mají všichni rádi.

 

Milaska s údivem pozoruje ruch ve vesnici. Právě tu chystají nějakou slavnost a připravují hostinu, podobnou, jako zažila u své kamarádky Tary. Jídla jsou tady chudší, ale mají jedno společné – stejně jako Tary maminka, i tady místní ženy používají hojně směs koření kari.

 

Milaska s údivem pozoruje, jak si dobroty děti nabírají z misek rukama a dávají si pokrmy prsty přímo do pusy. Je to tedy pravda, že tady nepoužívají příbory!

 

„Vítáme vás,“ seskupí se kolem slona Amita a Milasky hlouček vesničanů a pomáhají malé holčičce dostat se z vysokého sloního hřbetu na zem. „Pojďte s námi oslavit svátek světel Diwali! Zapalujeme při něm malé lampičky před domem, aby nás ochránily,“ vysvětluje muž, který se podobá tatínkovi Tary.

 

Milasku překvapuje, jak jsou všichni milí a přátelští a moc ráda by tu zůstala s novými indickými přáteli déle. Musí se ale vrátit zpět do svého pokojíčku, aby ji maminka nesháněla. Má však radost, že díky nové spolužačce Taře má teď kousek Indie i ve svém světě. A až vyroste, musí někdy tuto báječnou zemi navštívit...

 

Něco pro rodiče: V průměru se v Indii konzumuje jedna polévková lžíce kari denně na osobu. Vědci nezjišťovali, jaké množství koření by bylo optimální, ale souhlasně potvrzují fakt, že je to silná protizánětlivá směs koření, která bezpečně chrání člověka před mnoha druhy infekcí, posiluje jeho metabolismus a imunitní systém. Díky pravidelné konzumaci kari se v Indii prakticky nevyskytuje rakovina střev, což je velkým problémem v evropské populaci.