Lidské tělo je třeba vnímat jako komplex, který je velice výrazně spojen s přírodou, a to nejen návazností. Staří Číňané dali přírodě jméno makrokosmos, lidskému tělu na oplátku mikrokosmos. Podobná názvosloví jasně narážejí na propojenost obou systému, třebaže je to právě lidské tělo, které funguje podle přírody, na základě jejíchž změn se přizpůsobuje.
Chod přírody, respektive „přiliv“ a „odliv“ energie se určuje v tzv. biologických rytmech, které se střídají každé dvě hodiny po dobu celého dne, čili 24 hodin. Tento koloběh se nazývá jako orgánové hodiny. Biologické rytmy se totiž promítají do našeho těla a mají výrazný dopad na některé z našich orgánů, díky čemuž můžeme jednoduše zjistit, který orgán je v daný rytmus nejsilnější, resp. disponuje největší energetickou silou. Samozřejmě vše funguje i obráceně – některé orgány mají během určitých biologických rytmů energetický útlum a jejich činnost je snížena na minimum. Daný orgán je tedy 12 hodin z celého dne aktivní a zbylou polovinu pasivní, což nám mohou ukázat právě zmíněné orgánové hodiny, které v tomto ohledu slouží jako ukazatel minima a maxima.
Cyklů si můžeme nejlépe všimnout při onemocnění, jelikož se příznaky nemoci během dne mění a projevují se více či méně, čehož ale můžeme využít ve prospěch léčby. Orgánové hodiny jsou v našich poměrech přizpůsobeny spíše zimnímu času, v letním období je třeba hodinu připočítat, aby vše sedělo, jelikož naše tělo není uzpůsobeno umělým posunům. Pokud užíváme léky, je tedy vhodné podávání uzpůsobit i s rytmem, jelikož se díky tomu může dojít k maximálně pozitivním výsledkům a urychlení léčby. Pro zjištění biologických rytmů může dobře posloužit názorná tabulka.